3.kapitola 2/2

21. března 2008 v 20:04 | anias |  Zrození moci
Zbytekk

Po těchto mých úvahách nejde ani usnout. Slyším, jak Devil pomalu oddychuje. Je klidný a ani se nevrtí na rozdíl ode mne. Otáčím se na jednu stranu a pak na druhou. Čím dál víc se přibližuji k ohni!
" Nemůžete spát má paní?" ozve se neznámý hlas v mé hlavě. Hlas je velice příjemný a jemný. Po několika chvilkách poznám, že ke mně promluvila Aryga.
"Ne, nějak nemůžu ze všech těch věcí. Ty umíš mluvit?!"zeptala jsme zaraženě.
" Ano, já umím mluvit telepatickou řečí a ještě jazykem Pegasů. ale tomu byste nejspíš nerozuměla. Nikdy by se náhlavně s vámi nepovedlo mluvit, kdybyste tuto moc neovládala. stejně tak jako Devil. Možná jste to až do téhle doby nevěděla,že ji ovládáte a já jsem jí ve vás tak nějak probudila,"vysvětlí mi opatrně.
" Ne to není možné! umím číst myšlenky lidí.Samozřejmě, když to nepoznají. To je samozřejmě pokaždé. Takže ani nemám možnost si něco přečíst. Stejně tak Devil ten mě tam ani nepustí,"prohlásila jsem nevěřícně. Ale Aryga mě rychle vyvedla z omylu: "On je proti těmto vlivům cvičený. Nebojte taky budete. Jen pro vaši ochranu před zlou magii. Mohli by pak všechno použít proti Vám a to není nejlepší. Je to způsob jak Vás zlomit a ovládnout!"
Povídáme si dlouho do noci. Aryga mi vypráví, jak to bylo s Kanarou před rozdělením a než vzniklo úplně první království. Je vidět, že toho má hodně za sebou. Ani mi nepřijde tak stará, ale jak mi vysvětlí oni se dožívají několik desetiletí života. Jak Pegasové tak Mustangové jsou to nejstarší obyvatelé světa. A hlavně mi připomene, že ona je ještě mládě.Také proč byli mustangové vybíjeni než si je podrobili.
Opravdu pozdě v noci se obě ukládáme ke spánku a musím říc, že jsem pekelně unavená. Okamžitě usínám. Začne se mi zdát pozoruhodný sne z minulosti.
Sen:Jdu dlouhou chodbou. Není to spíš chodba je to jen tma. Tma taková která by se dala krájet. Najednou mě z toho vytrhne budík, který tu vlastně u sebe ani nemám. Vzbudím se ve svém vlastním pokoji u Elizabeth. Rozhlédnu se a nacházím všechny své známé věci, co kdy jsem v pokoji měla. Pomalu otevřu skříň. Zjišťuji, že tam mám všechno své oblečení, které jsem nechala v tom pekelném domě. Obléknu si své nejoblíbenější šatičky a scházím pomalu dolů po těch hodně známých schodech. Jsme tak neuvěřitelně šťastná. Do nosu se vrhne hodně známá vůně ranní snídaně. vstoupím do hodně známých dveřích. Dveře vedou do kuchyně, kde na mě opravdu čeká snídaně. Tak jako vždycky. Míchaná vajíčka jsou nezapomenutelná.
" Dobré ráno holčičko,rychle se nasnídej a pak utíkej do školy,"řekla nadšeně Elizabeth.
" Ano!"odpovím šťastně. Okamžitě vyletím a vrazím jí velíkýho hubana. Opravdu rychle se nasnídám. Jako sem povždycky dělávala a razím do školy. Cestou se potakáváme s Eleonorou, V klidu se pozdravíme,ale jinak si moc nepovídáme. Jako bysme si neměli co říc. Vždycky jsme byli k nezastavení. Je to nějaké divné. Ale asi tak v půlce cestě si začneme vyprávět zážitky z víkendu. Já jí vyprávím, jaký jsem měla neuvěřitelně živý sen. Jenže co ona mi na to neřekne: "Tohle, ale přeci není sen. Vždyť jdeme do školy tvého otce, vaše veličenstvo."
Koukám ne ni dost nevěřícně,ale ona se jen usmívá. To není možný! To je zase nějaký zlý sen. Dělá si ze mě srandu.
Ale ono je to opravdu tak, i když tomu vůbec nechci věřit. přicházíme úplně k neznámé škole. Před ní stojí všichni žáci nastoupeni v dvouřadech. Jako kdyby na něco čekají. Samozřejmě se zařadí i Eleonora. Jen co mezi ně vstoupí já, tak se začnou uklánět a hromadně volat:
"Dobré ráno princezno!"
Tohle je opravdu hodně špatný sen. Na úplném konci uličky na mě čekají ti dva. Otec se strýcem. Vítají mne s otevřenou náručí. Jako kdybych se jim hned do ní vrhla. Ale já se do ní z ničeho nic vrhu. Uvědomím si, že to vlastně nejsem já! Vlastně jsem to já,ale o několik let starší.
Pomalu se opět vytrácím tou dlouhou temnou chodbou..
"Vidíš! Tak takhle by to mohlo vypadat, když se přidáš na naší stranu. Budeš mít všechno co budeš chtít přátele, svojí chůvu,"uslyším jeho hlas ve své hlavě.
" Ne! Já tohle nechci. Jdi pryč a nech mě na pokoji! Já ti nikdy nepomůžu, proto co chceš,"křičím velice zlostně.
" Ty se mi podrobíš ať chceš nebo nechceš Moji zvědové už jsou na cestě pro tebe. Nakonec se kouzla obrátili proti tobě,"směje se ironickým smíchem.
"Vzbuď se!"slyším hlas.
Vzbudím se rychle. A vyběhnu zmateně ze spacáku. Devil ne mě neuvěřitelně kouká. Jako kdybych se zbláznila.
"Musíme rychle pryč nebo nás opravdu chytí! Už jsou necestě!"
Rychle pochopí. Vzbudí Arygu. Všechno jí rychle vysvětlí. Ta si proklepe křídla a nechá nasednou Devila a posléze mě.Jsem z toho pořád hodně rozklepaná až mi jde z toho mráz po zádech.
Jen co vzlétneme se ohlédnu. Za námi zahlédnu několik mustangů blížících se k nám. Samozřejmě neletí jen tak. Na jejich hřbetu zahlédnu lidi v černých kápích a pochopím, že jsou to členové řádu. připravují se k útoku na nás. Chtějí mě za každou cenu dostat. Blíží se nepředstavitelně rychle. Ani Aryga nestíhá tak rychle letět. Nejspíš budou pod nějakým kouzlem, že se tak rychle přibližují.
Čím více se přibližují, tím je to pro nás samozřejmě nebezpečnější. Jen co si tohle pomyslím, tak se má nejhorší obava vyplní. Začínají proti nám používat množství kouzel. Metají po nás jedno kouzlo za druhým. Z každé strany opravdu přilétá jedno za druhým. Zatím to Arygy štít zvládá, ale postupně hodně slábne. I Aryga,která se napojí na mojí paměť mi to oznámí. Co budeme dělat jestli štít povolí?! Snad je tu ještě Devil. Přeci jenom je zkušenější kouzelník než já. Ale ne že bych něco nezvládla, jak už jsem ukázala tak to docela dobře dokážu. Nemohu přeci nechat umřít přátele?!Nyní své jediné přátele, které mám. Těm nikdo neublíží!
Otočím se a stoupnu si. Ve své hlavě potlačím Arygy hlas a nějakým záhadným způsobem vyslovím kouzlo: "PŘÁTELE, KTERÉ MÁM, BUDU CHRÁNIT ZA KAŽDOU CENU,
POMOZTE MI K TOMU SÍLO VODY A VĚTRU,
A´T SE ZTRATÍ V MLZE A NIKDY NÁS NENAJDOU."
Do toho ještě pozvednu ruce a vyvolám jimi tak silný vítr, že Aryga má co dělat, aby se udržela ve vzduchu. Vymrštím rukama nebo spíš přímo jo na ně hodím do předu a ten silný vítr zasáhne i je. Mustangové samozřejmě tak silný náraz nečekali, proto se snaží udržet koordinaci jen aby přistáli. Do toho ještě padla mlha ve které není vidět na krok natož v ní letět. A také liják, který jsem nikdy v životě neviděla. Doprovázeno hromy a blesky. Ještě, že kouzlo se na nás nevztahovalo a mi za okamžik z mlhy vyletíme. Ještě, že víme kde jsme.Poznává krajinu.
Pomalu začneme klesat dolů.Zřejmě je Aryga unavená nebo si to nějak nedokážu vysvětlit.
" Tak teď už jsme v Aditerském království. Neboli jsme ve vašem království veličenstvo. Už se ničeho nemusíme bát,"řekne a úžasně se usměje. Já se v piju do jeho krásných modrých očí. Je tak sladký, když se takhle usmívá.
" Pro tebe nejsem žádný veličenstvo! Pro tebe jsem Kate! A vždycky to tak bude,"řeknu malinko nadýchnutě, i když se na něj nad moc zlobit.
" Jistě kate. A děkuji ti, že jsi nás oba zachránila,"řekl jeho úžasným hlasem. On je prostě tak neodolatelný….

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jenn Jenn | Web | 22. března 2008 v 14:31 | Reagovat

Hezké :o)

2 Ewilan Ewilan | Web | 22. března 2008 v 20:36 | Reagovat

zlaticko to byla uzasna kapitolka..moc se ti povedla..navic se to uz pekne rozjizdi a ja jsem dost zvedava co bude dal...strasne se mi to libi a zamilovala jsem si tvoje popisy..pises uzasne a stejne jsi uzasny clovicek..tesim se na dalsi..a lidi sakra komentujteee

3 Paige Paige | Web | 24. března 2008 v 17:34 | Reagovat

Přidávám se k Ewilan, si mě  dostala, nevím co napsat, chjo už zase, chválím, nemám žádnou výtku, zlepšuješ se, jen tak dál.

Jinak, co bude s tou povídkou, hm? Co jsi říkala že mi ji pošleš?

Víš co, ozvi se mi na icq, nevím, jesti jsem ti ho už posala, když tak je to 383959518. Docela jsem na ni zvědavá a ono pořád nic:(

Jinak, těším se na pokráčko:)

4 Verča Verča | 25. března 2008 v 20:47 | Reagovat

jéé moc hezký... ti závidim že to takhle umíš napsat.. já bych tohle nikdy nenapsala... no někdo na to holt talent má a někdo ne no.. ale jako moc hezký....

5 Jenn Jenn | Web | 25. března 2008 v 21:27 | Reagovat

No ták, kome¨ntujte, at tu přibyde nové xD

6 Jenn Jenn | Web | 25. března 2008 v 21:27 | Reagovat

do toho lidííí

7 Jenn Jenn | Web | 25. března 2008 v 21:27 | Reagovat

grrr

8 Jenn Jenn | Web | 25. března 2008 v 21:27 | Reagovat

9 Jenn Jenn | Web | 25. března 2008 v 21:27 | Reagovat

by

10 Jenn Jenn | Web | 25. března 2008 v 21:28 | Reagovat

tu

11 Jenn Jenn | Web | 25. března 2008 v 21:28 | Reagovat

mělo

12 Jenn Jenn | Web | 25. března 2008 v 21:28 | Reagovat

být

13 Jenn Jenn | Web | 25. března 2008 v 21:28 | Reagovat

nejméně

14 Jenn Jenn | Web | 25. března 2008 v 21:28 | Reagovat

30

15 Jenn Jenn | Web | 25. března 2008 v 21:28 | Reagovat

komentářů!!!!!

16 Jenn Jenn | Web | 25. března 2008 v 21:28 | Reagovat

Jakooo, tu sem sama :'(

17 Jenn Jenn | Web | 25. března 2008 v 21:28 | Reagovat

grrrr

18 Jenn Jenn | Web | 25. března 2008 v 21:28 | Reagovat

já chci další kapitolu jasný!

19 Jenn Jenn | Web | 25. března 2008 v 21:29 | Reagovat

JASNÝ ?!

20 Jenn Jenn | Web | 25. března 2008 v 21:29 | Reagovat

Ted se Anies naštve a bude zklamaná, páč uvidí tolika komentářů a všechny ode mě =o[

21 Jenn Jenn | Web | 25. března 2008 v 21:30 | Reagovat

Tak promín, ale chcu další kapitolku xD

22 Jenn Jenn | Web | 25. března 2008 v 21:30 | Reagovat

Tak promín, ale já chci další kapitolku xD O:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama